Na březnové zasedání zastupitelstva přišlo tentokrát neobvykle mnoho lidí. Jednotlivé body programu byly schváleny poměrně snadno a rychle. To nejzajímavější se však jako obvykle odehrálo v rámci diskuze. Tématem večera se stala především výstavba kulturně-sportovní haly, ale také současná situace ve škole a školce. Celkově se zasedání protáhlo na více než tři hodiny.
O tom, co bylo schváleno, se můžete dočíst v zápise na webu obce. V tomto článku se pokusím popsat, co se probíralo v diskuzi.
Téma: sportovní hala
Zastupitel Ing. Kryštof Adámek zahájil diskuzi a otevřel téma výstavby haly. Na základě předchozích diskusí s občany i zastupiteli představil variantu hlavního sálu o velikosti standardního basketbalového hřiště s výškou stropu minimálně 7 metrů, doplněného o prostory pro obecní úřad a knihovnu. Odhadovaný objem stavby 5 500 m³ při ceně 12 000 Kč/m³ by dle jeho výpočtů odpovídal nákladům 60–100 milionů korun. Pan Adámek zároveň zdůraznil, že tato varianta není jeho pevným požadavkem a že je otevřen i levnějším řešením. Navrhl vyhlásit architektonickou soutěž jako nástroj pro dosažení kvalitní a ekonomické stavby a zároveň nechat zpracovat urbanistickou studii, která by určila nejvhodnější místo.
Zastupitel Ondřej Karlík přistoupil k tématu z finanční stránky a představil rozpočtový výhled s ohledem na investici do této stavby. Vycházel z předpokladu, že stavba začne začátkem roku 2027, obec bude mít v té době na účtu 20 milionů úspor a pravidelné roční daňové příjmy 18 milionů korun. Na základě těchto čísel prezentoval různé varianty půjček – 40 milionů na 14 let, nebo 20 milionů na 12 až 17 let. Výše půjčky by se odvíjela od toho, jak velkou halu budeme chtít stavět. Dospěl k závěru, že v případě půjčky 40 milionů by obci při splácení úvěru zbývalo na investice pouze 2,5 až 3 miliony korun ročně po dobu až 20 let, což podle něj nestačí.
Na základě této rozvahy preferuje skromnější, menší variantu kulturního domu. Pro cenové porovnání různých stavebních řešení uvádí jako alternativu montovanou halu z PUR panelů o rozměrech 35×15×7 metrů za přibližně 20–30 milionů korun včetně základů a vnitřního vybavení.
Tématem této stavby se kromě zastupitelů intenzivně zabývá i občanka Blanka Kubalová, která představila svá zjištění. Na základě vlastních studií a konzultací se stavebním inženýrem uvedla, že panem Adámkem navrhovaná hala o rozměrech přibližně 53×20×7 metrů by vyšla na 109 milionů korun a s přičtením parkoviště a vybavení až na 156 milionů korun. Tím zpochybnila Adámkovy cenové odhady.
Výsledkem tedy byly tři různé představy o velikosti i ceně – cenové odhady se pohybovaly v rozmezí od 30 do 156 milionů korun.
Kde má hala stát? Ani na tom shoda není
Místo výstavby zůstává největším kamenem úrazu. Pan Adámek se přiklání k pozemku u školky, který je v územním plánu veden jako plocha pro občanskou vybavenost. Pan Karlík prosazuje umístění u hospody, kde jsou k dispozici výčep, kuchyně a toalety. Sám přiznal, že stavbu v blízkosti svého domu, který stojí poblíž školky, odmítá a bude se jí bránit. Zazněla i třetí varianta – pozemek naproti bytovkám za potokem. Tento návrh však nebyl příliš podpořen, protože by byla hala hůře dostupná pro naši školu a školku.
Zastupitel Miroslav Richtr se stručně vyjádřil ve prospěch místa u školky. Ostatní zastupitelé – pan Juda a paní Vogelová – se k volbě místa vůbec nevyjádřili. Paní starostka se také jednoznačně nevyjádřila.
Protože shoda na místě není, navrhuje pan Adámek nechat rozhodnutí na urbanistovi. Není však jasné, jaké zadání urbanista dostane – zda má posoudit jedno konkrétní místo, nebo porovnat více variant.
Občan pan Martin Pecháček, bývalý majitel Forezu, představil plán na výstavbu stavebních parcel za Forezem a naznačil, že v dané lokalitě by mohlo být místo i pro případnou halu.
Žádný závěr, žádné usnesení
Občan pan Krystl se opakovaně a důrazně ptal, co konkrétně zastupitelé udělají, aby se věc posunula. Starostka navrhla nechat zpracovat odborný posudek, ale na otázku, kdo se toho ujme a do kdy posudek bude hotov, nezazněla odpověď. Debata skončila bez jakéhokoli usnesení nebo závazného kroku. Pan Karlík namítal, že nejprve musí obec vědět, kolik si může dovolit investovat, aby mohla dát konkrétní zadání urbanistovi či zpracovateli onoho posudku.
Téma: Škola a školka
Občan Kresta otevřel téma školy, a zastupitelů se tázal, jak jsou spokojeni s dosavadní činností nové paní ředitelky a jak vnímají opětovně nesprávnou organizaci voleb do školské rady. Přestože se jedná již o druhé volby, které neproběhly podle volebního řádu, zastupitelé to nevnímají jako zásadní problém a postup ředitelky obhajují. Paní starostka uvádí, že ředitelka konzultovala organizaci voleb s odborníkem na školství, který však zřejmě tomuto nerozuměl. Pan Karlík poznamenal, že dle jeho informací se situace ve škole zlepšuje a paní ředitelka postupně realizuje pozitivní změny; myslí si však, že je velmi vytížená, a proto se rozvoji školy nemůže věnovat více.
Z další diskuze vyplynulo, že kvalita školy je dlouhodobě problematická a zastupitelé připouštějí, že někteří obyvatelé proto vozí děti do Lanškrouna. Od zástupců veřejnosti se ozývá názor, že bývalý pan ředitel byl lepší a že je vinou zastupitelstva, že rezignoval. Zastupitelé se tedy znovu, již po několikáté, snaží vysvětlit, proč nemohli pana Lipenského podpořit. Paní starostka uvádí například, že zatajoval informace, a ztratil tedy jejich důvěru, ale více konkrétní nikdo není.
Od občanů zaznívá otázka na minulost nové paní ředitelky Rousové a otázka, zda ji komise při konkurzu dostatečně prověřila. Paní starostka vysvětluje, že kandidáty důkladně prověřili. Čerpali zejména z informací od zřizovatelů, kde kandidáti dříve působili, ale také například z informací, které se k paní starostce "dostaly od bývalého ředitele". Ve volební komisi byli z přítomných zastupitelů paní starostka jako zřizovatel a pan Adámek jako zástupce obce.
Po těchto otázkách paní starostka přiznala, že i když se do konkurzu přihlásili tři kandidáti, výběr nebyl snadný. Jeden z kandidátů dle vyjádření starostky nebyl vhodný a oba další kandidáti měli za sebou „určitou minulost" z předchozích ředitelských zkušeností. Připustila, že volba tedy byla do značné míry volbou ze dvou kompromisních kandidátů, a vybrali paní Rousovou, která se jevila jako rozhodnější.
Paní Krystlová uvedla, že její vnoučata dochází do školy v Lanškrouně. Vysvětlila, že je jí to líto a byla by ráda, kdyby mohly chodit do zdejší školky i školy, ale stav fungování školky, který tady ještě nedávno panoval, byl pro ni nepřijatelný. Podle jejího názoru jde o dlouhodobě neřešený problém a selhání předchozích i současných zastupitelstev. Někteří zástupci veřejnosti toto vyjádření podpořili, ale dodávali, že stav fungování školky se v posledním roce výrazně zlepšil a v současné podobě je bez výhrad. Obnovit důvěru všech rodičů však zřejmě nějakou dobu potrvá.
Pan Kresta rovněž stručně představil svou zkušenost, kdy všechny své děti zapsal do místní školky a následně i školy. Více než dva roky usiloval o zlepšování kvality obecního školství, avšak vzhledem k současnému stavu a přístupu nového vedení zvažuje, že jeho děti nejspíš přestoupí na jinou školu.
Kontrolní výbor
Dále se pan Kresta dotázal, proč kontrolní výbor za celé volební období neupozornil zastupitelstvo na porušování vlastního jednacího řádu, či neplnění strategického plánu. Jako příklad pan Kresta uvádí chybějící pasport místních komunikací. Tento pasport je vyžadován zákonem, i strategickým plánem obce jehož plnění má kontrolní výbor sledovat. Celková výše odměn členů kontrolního výboru za tři roky tohoto volebního období přesáhla 250 000 korun. Za tu dobu zastupitelstvo několikrát porušilo zákon, vlastní jednací řád nebo se neřídilo strategickým plánem. Přesto kontrolní výbor neposkytl zastupitelstvu žádné stanovisko ani upozornění. Od zastupitelů, ani členů kontrolního výboru na tuto otázku nezazněla vůbec žádná reakce.